7.2 Ostravská Pánev (mapy: B1, B4, B7, C3-4)

Území leží převážně v České republice (Ostravský kraj), pouze menší část zasahuje do Polska (vojvodství œlšskie).

Délka toku dosahuje ca 24 km. Přirozené inundační území západně od Odry je mnohem užší než východně. Jeho šířka se v městském území Ostravy pohybuje kolem 2 km. Severně od Ostravy se přirozené inundační území směrem na východ rozšiřuje a spojuje s nivou Olše. S výjímkou několika posledních kilometrů je řečiště Odry silně technicky upraveno a jsou v něm pro ryby nepřekonatelné jezy. Pouze ve společném hraničním úseku až po ústí Olše dlouhém několik málo kilometrů nejsou na obou březích žádné protipovodňové hráze. Plocha současné nivy zaujímá pouze 1/4 přirozeného inundačního území. Mezi hraničním přechodem Bohumín-Chałupki a ústím Olše teče Odra ještě ve svém přírodním, meandrujícím korytu. Přes rozsáhlá zpevnění řečiště se zde nalézají četné štěrkové náplavy, které ukazují na říčně-morfologickou dynamiku. Při povodni v červenci 1997 zde došlo k přirozenému protržení meandru. Postupně zde volně vzniká slepé rameno.

Přirozené inundační území je silně zastavěno. Sídliště a průmysl se sedimentačními nádržemi (odkališti) leží v původní nivě. Meandrující úsek je na obou březích silně zemědělsky obhospodařován.

Společenstva měkkého lužního lesa (01) se vyskytují jako pobřežní porosty v celém úseku Odry, lépe jsou vyvinuty pouze v hraniční části. Místně lze nalézt zbytky mokrých a vlhkých luk a pastvin (10) svazu Arrhenatherion. Na rybníky vázané rákosiny (07) byly častečně zničeny důlními haldami nebo skládkami průmyslových odpadů. Zmlazování topolů a vrb probíhá podél celé Odry, po povodni v červenci 1997 dokonce i uvnitř města. Analýzy diferenčních znaků mezi Populus nigra a Populus x canadensis jednoznačně prokázaly, že jde o topol černý. Olše šedivá je rozšířena až po Bohumín. Dymnivka dutá a sněženka předjarní se vyskytují jen roztroušeně. Fot. 10: P. Obrdlik
Odra - povodňové škody u obce Buków, září 1997

Parma obecná je běžně rozšířenou rybou. Podoustev se vyskytuje sporadicky. Jelec jesen žije v Odře pod soutoken s Olší a proniká ojediněle jižněji až do meandrujícího úseku. Populace piskoře pruhovaného v mrtvých ramenech v ostravské městské části vymřela.

S výjímkou volavky popelavé a luňáků se zde vyskytují všechny indikační druhy ptáků, ale pouze kulík říční, pisík obecný, břehule obecná, lednáček obecný a strakapoud prostřední hnízdí na přirozených stanovištích. Bukač velký, rybák velký a druhy hnízdící na lukách využívají pouze náhradní biotopy.

<< Další strana | Předchozí strana >>