7.10 Kotlina Freienwalde (mapy: B3, B6, B9, C38-46)

Úsek patří politicky k vojvodství lubuskie a zachodniopomorskie (PL) a okresům Frankfurt an der Oder a Bad Freienwalde (D).

Délka řeky je 58 km. Přirozené inundační území Odry se na polské straně spojuje s nivou řeky Warty. V Atlase je zohledněna pouze část území ústí Warty. Pod ústím Warty (km 617,6) je přirozené inundační území na polské straně velice úzké. Přirozené inundační území na německé straně v oblasti Oderbruch je 15 a více kilometrů široké. Odra je po celé délce německého území úzce ohrázována. Na polské straně se táhne nepřerušovaná protipovodňová hráz pouze v úseku jižně od ústí Warty. Šířka současné nivy činí 1 až 3 km. Plocha současné nivy činí o něco více než 10% přirozeného inundačního území. Na německé straně je plánován jeden poldr. Řeka je regulována výhony a zpevněním břehů, ale přesto pro ryby průchodná, protože v tomto úseku nejsou žádné jezy. Jsou zde četná velkoplošná slepá a mrtvá ramena.

V ústí Warty (PK Ujœcie Warty) leží mezinárodně chráněné ramsarské území Słońsk. Nížejí po toku byl na polské straně zřízen Cedyński park krajoobrazowy. Původní niva v oblasti Oderbruch je odvodněna a intenzivně zemědělsky využívána.

Lužní lesy v severní části mezihrází (současná niva) jsou zachovány pouze fragmentálně a patří ke zbytkům tvrdých (02) a měkkých (01) lužních lesů. Na německé straně jsou také topolové monokultury (13). V lesích západního okraje oblasti Oderbruch roste také sněženka předjarní. Podél řeky dochází ke spontannímu zmlazování černého topolu, vrby bílé a vrby křehké. Převládají typy biotopů zaplavovaných luk (10) a rákosin (07). V ústí Warty dominují rákosiny, převážně asociace Phalaridetum arundinacea. V severní části současné polské nivy mají převahu rákosiny, přičemž ve sníženinách na okrajích nivy se jedná převážně o vysoké ostřice (07) svazu Magnocaricion. Maloplošně (pod 10 ha) jsou zastoupeny i druhově bohaté louky (09) svazu Cnidion. Na otevřených stanovištích rostou jarva žilnatá, žluťucha žlutá a žluťucha světlá. Îebratka bahenní se běžně vyskytuje na přirozených i druhotných stanovištích. Kotvice plouvoucí je známa z jedné lokality na mrtvém rameni německé strany. Polská část území je botanicky nedostatečně prozkoumána.

Většina indikačních druhů ryb (sumec velký, mník jednovousý, parma obecná, jelec jesen, podoustev říční, piskoř pruhovaný) se v tomto úseku vyskytuje. Podoustev zde nachází vhodná trdliště. V ústí Warty jsou bohaté stavy mníka a piskoře. Tyto druhy jsou spolu s parmou hojné i níže po toku.

V ústí Warty jsou důležitá hnízdiště vodouše rudonohého, břehouše černoocasého, sluky otavní, volavky popelavé, rybáka obecného, rybáka malého a bukače velkého. Vyskytuje se zde také kulík říční a ledňáček obecný. Výjímečně vysoká hustota hnízd není zvlášť kartograficky znázorněna. Lesy na okraji přirozeného inundačního území směrem po toku pod městem Kostrzyn (zhruba km 617) hostí oba luňáky a strakapouda prostředního. Hnízdí zde pravidelně také všechny ostatní druhy ptáků využívající otevřené habitáty na řekách, louky či rákosiny a vysoké ostřice. Na německé straně v území Oderbruch hnízdí oba druhy luňáků, sluka otavní a také bukač velký a pisík obecný.

<< Další strana | Předchozí strana >>