3. Typy biotopů

Jako první podklad pro definici typů biotopů byl použit mapovací klíč typů biotopů spolkové země Niedersachsen (Drachenfels, 1994). Vzhledem k rozdílným klimatickým podmínkám a charakteru rozšíření rostlinných společenstev v celém oderském údolí a kvůli použití braniborského klíče pro mapování biotopů (LUA, 1995) ve spolkové zemi Brandenburg, který se od dolno-saského klíče liší, bylo třeba tyto rámcové podmínky zohlednit a rozdílné podklady integrovat (viz také DVWK, 1997).

Pomocí referenčních publikací (Moravec et al.,1995; Matuszkiewicz, 1982; Schubert et al., 1995) a na základě osobních zkušeností zpracovatelů byl vypracován účelový, ale pro regionální srovnání vhodný klíč pro mapování biotopových typů. Některá rostlinná společenstva použitá k popisu typů biotopů jsou geograficky omezena pouze na český úsek nebo pouze na polský a německý úsek.

Pro zhodnocení stavu niv údolí Odry, byly zpracovány a kartograficky znázorněny pouze lesní a otevřené biotopy charakteristické pro říční nivy. Jiné plochy ve studovaném území jako např. zahrady, sídliště, průmyslové objekty, pole, ostatní lesy, louky a pastviny nebyly odděleně pojednávány. Lidskou činností vytvořené vodní plochy (zaplavené hliníky, pískovny, štěrkoviště, rybníky, sedimentační nádrže) jsou označeny rastry, aby je bylo možné odlišit od přirozených vodních biotopů (řek, povrchových vod říční nivy, jezer a drobných stojatých vod). Vzduté vodní plochy jezových zdrží jsou zahrnuty do přirozených vod. Odděleně jsou zachyceny topolové monokultury, které by v pravém slova smyslu měly být pojaty jako ostatní lesy a ne jako přirozené biotopy.

<< Další strana | Předchozí strana >>