Po pádu železné opony cítila ochrana přírody povinnost ušetřit cenná přírodní území střední, východní a jihovýchodní Evropy osudu, který je postihl ve většině západoevropských zemích. V tomto smyslu se WWF začátkem devadesátých let angažovala pro vyhlášení národního parku na dolní Odře a později v rámci projektu "Grünes Band Oder-Neiße" (WWF, 2000) pro přírodu únosné využívání krajiny. Současně už ale běžely opačně zaměřené aktivity. V roce 1995 vypracovala polská strana pod názvem "Odra 2005" program na technickou přestavbu Odry. Řece, která byla po desítiletí jen nouzově udržována, hrozilo nebezpečí další výstavby vodních stupňů, narovnání a úprav koryta. Na tomto základě se WWF na podzim 1996 rozhodla připravit pod taktovkou WWF-Auen-Institutu (Institut pro ekologii říčních niv) projekt s cílem zabránit nežádoucím vodohospodářským zásahům. Uprostřed přípravy projektu přišla v červenci a sprnu 1997 ničivá povodeň, která doslova vše převrátila a také nově definovala rámcové podmínky pro naši práci.
Během této události i po ní se tým WWF-Auen-Institutu intenzivně snažil aplikovat na Odře znalosti a zkušenosti z přírodě-únosné protipovodňové koncepce, které jsme získali během mnoha let na Horním Rýnu.
Byli jsme překvapeni skutečností, že málokdo Odru a její nivu skutečně znal; Češi, Poláci a Němci znali v nejlepším případě ten úsek a jeho aspekty, který právě zpracovávali. Podobná mezinárodní komise jako IKSR (Mezinárodní komise na ochranu Rýna) existující na Rýně již půl století tenkrát ještě na Odře nebyla. Informace byly kusé, datové podklady a metodika vykazovaly velké rozdíly. Politická a laická veřejnost si začala problém teprve uvědomovat. Za této výchozí situace bylo pochopitelné, že naše návrhy, které jsou založeny na pojetí řeky a její nivy jako jednoho celku, našly jen málo vstřícného porozumění.
Když se mne kolegové po značně skličující analýze této situace ptali, jak bychom mohli problém řešit, navrhl jsem skutečně spontánně, aby zpracovali atlas celé Odry. Při tom jsem nebyl pouze inspirován právě čerstvě vytištěným Atlasem Rýna (IKSR, 1998) a diskusemi, které tomuto dílu předcházely. Vzpomenul jsem si, jaký obrovský ohlas měl ve své době atlas "Ochranářsky cenná území rýnského údolí" (Solmsdorf et al., 1975) v příslušné státní správě a mezi veřejností a jak ovlivnil mne samého, přestože, nebo právě proto, že jsem tenkráte mohl přispět jen informacemi vztahujícími se k některým úsekům. Pojetí a obsah jmenovaných atlasů by měly být spojeny, rozšířeny, údaje prohloubeny a silněji konkretizovány. Tím byla stanovena základní kostra Atlasu niv Odry. Samozřejmě by měl vyjít trojjazyčně (polsky, česky a německy), aby v přiléhajících státech bylo možné poskytnout informace co možná nejširšímu okruhu zájemců.
Řada kolegyň, kolegů a přátel z České republiky, Polska a Německa nám poskytla svá data a vědomosti. Jim všem by mělo být na tom místě srdečně poděkováno. Umožnili, že je pro Odru poprvé předkládáno dílo, které shrnuje základní geomorfologické, hydrologické, biologické a ochranářské údaje pro celý říční tok. Atlas niv Odry se tak může stát nepostradatelným zdrojem informací k diskuzím o smysluplném a přírodě únosném rozvoji oderské krajiny.