Odra - rozlivy po povodni, Gostchorze, září 1997
Oderské údolí v tomto mezoregionu je z hlediska geomorfologického, z hlediska krajinných změn vyvolaných lidskou činností, jakož i z hlediska využívání krajiny velice rozdílné, a bylo proto rozděleno do dvou úseků:
Mezoregion leží na území vojvodtsví lšskie a opolskie.
Délka říčního úseku činí zhruba 34 km. Šířka přirozeného inundačního území dosahuje od 1 do 3 km. Na začátku úseku (v městské oblasti Krapkowic) má říční údolí průlomový charakter. Koryto Odry je v celé délce zregulováno. Ani zde neexistuje více přirozená říčně-morfologická dynamika. V úseku je pět jezů. Úzká současná niva ležící západně je s výjímkou 2 km úseku souvisle ohrázována. Plocha současné nivy dosahuje pouze 1/3 plochy přirozeného inundačního území. V území existuje jeden poldr, další je plánován. V městské části Opole (km 150) je přirozené inundační území silně zastavěno. Původní niva je intenzivně zemědělsky využívána.
Zbytky zkrácených meandrů (reliktní mrtvá ramena) jsou zcela zazemněny a mimo orných ploch jsou porostlé vlhkými loukami (10) a rákosinami (07). V jižní části v úzkém zaplavovaném mezihrází (současná niva) jsou mozaikovité měkké lužní lesy (01) asociace Salici-Populetum a tvrdé lužní lesy (02) asociací Ficario-Ulmetum a Galio-Carpinetum s výskytem sněženky předjarní a dymnivky duté. V mrtvých ramenech jižní části roste žebratka bahenní.
Z hlediska ichtyologického je úsek druhově chudý, vyskytuje se pouze jelec jesen.
Indikační druhy ptáků zde žijící - břehule obecná, kulík říční a vodouš rudonohý - hnízdí jen na sekundárních stanovištích.
Řeka v tomto úseku je zhruba 157 km dlouhá. Šířka přirozeného inundačního území činí 3 až 6 km, v oblasti říčního praúdolí je širší než 6 km. Na území města Wrocławi se tok dělí do více ramen. Odra v tomto úseku je průběžně vzedmutá 19 jezy, které jsou nepřekonatelné pro ryby. Přirozená říční dynamika byla regulačními úpravami značně změněna. Protipovodňové hráze probíhají v celé délce úseku. Plocha současné nivy odpovídá téměř přesně 1/4 přirozeného inundačního území. V přirozeném inundačním území bylo vybudováno 8 poldrů, další tři jsou plánováné ve dvou odlišných stavebních variantách. Pod posledním vodním stupněm Brzeg Dolny začíná téměř 500 km dlouhá, volně tekoucí část Odry. Prvních 50 km tohoto úseku je poznamenáno erozí a zahlubováním dna řeky s následným snižováním hladiny podzemní vody. V minulosti došlo k průpichu více meandrů. Ty dnes tvoří mrtvá ramena v rozdílných vývojových stupních, částečně také slepá ramena.
Část přirozeného inundačního území patří do PK Stobrawa, dva další parky krajoobrazowe (Dolina Odry I a II) jsou plánovány. Prakticky celá plocha přirozeného inundačního území v městké části Wrocławi je zastavěna zhruba v délce 15 říčních kilometrů. Údolí s dobrými půdami je zemědělsky využíváno, větší plochy orné půdy leží také uvnitř poldrů
Rozsáhlejší tvrdé lužní lesy (02) jsou zachovány na levém břehu v okolí Oławy (km 215). Od obce Rzecyca po toku (km 300) rostou po obou stranách typické tvrdé lužní lesy (02) jakož i přechodné formy k mezofilním listnatým lesům (03). Tyto lesy jsou významné bohatým výskytem sněženky předjarní a dymnivky duté. Jižně od města Brzeg Dolny (km 285) jsou na okraji přirozeného inundačního území rozsáhlé bažinné olšiny (06). Stanoviště lužních lesů v ústí Stobrawy (km 188,8) jsou zalesněna topolovými monokulturami (13). Měkké lužní lesy (01) se vyskytují na více místech, většinou ale jen jako malé zlomky. Výjímku tvoří porosty v oblasti zpětného vzdutí nádrže Brzeg Dolny, kde se asociace Salici-Populetum (01) spontánně obnovuje na jemnozrnných říčních náplavech. V mezihrázovém prostoru (současná niva) celého úseku jsou četné, druhově bohaté mokré a vlhké louky (09) svazu Cnidion s jarvou žilnatou a žluťuchou světlou. Rozsáhlé louky svazu Molinion (09) se vyskytují na jihovýchodním okraji Wrocławi. Rákosiny (07) jsou časté na zazeměných mrtvých ramenech, jakož i v litorálu zavodněných slepých a mrtvých ramen. Ve stojatých vodách říční nivy roste kotvice plovoucí. Široce rozšířena je žebratka bahenní.
Odra - rozlivy po povodni, Gostchorze, září 1997
Řečiště Odry umožňuje rybí migrace až po vodní stupeň Brzeg Dolny. Pod ním se vyskytuje podoustev říční a mník jednovousý. Pod soutokem s přítokem Nysa Kłodzka (km 181,3) se objevuje sumec velký a v malém množství i ostroretka stěhovavá a parma obecná. Dva posledně jmenované druhy se vyskytují i v okolí ústí Oławy (km 250,4) a ve Wrocławi. Silnější populace sumce žije pod nádrží Brzeg Dolny (km 285) až po ústí přítoku Kaczawa (km 315,9). Odtud dále je řeka průběžně osídlena parmou. Piskoř pruhovaný žije především v mrtvých ramenech a tůních nad Wrocławí.
V popisovaném úseku žije jedna z největších polských populací strakapouda prostředního. Hnízdí zde oba druhy luňáků, zvláště hojný je luňák hnědý, a na vlhkých loukách vodouš rudonohý, sluka otavní a břehouš černoocasý. Břehule obecná a ledňáček obecný si budují hnízda na přirozených stanovištích v celém úseku. Jsou zde 4 hnízdní kolonie volavky popelavé. Bukač velký využívá rákosiny na náhradních stanovištích ve zpětném vzdutí nádrže Brzeg Dolny.
<< Další strana | Předchozí strana >>