12. Shrnutí

Začátkem 90. let dvacátého století získal prostor Odry ležící v geografickém středu Evropy opět silnější politický význam. Také pro hospodářství, dopravu a v neposlední řadě i ochranu přírody tvoří oderské údolí důležitý severo-jižní a východo-západní koridor. Jsou navrhovány nové programy pro lodní dopravu, doplněné o znovuoživení plánů na spojovací kanál s Dunajem. Nicméně od extremních letních záplav v roce 1997 je největší pozornost věnována protipovodňové ochraně.

Na základě těchto plánů se ochranáři obávájí ohrožení nejcennějších přírodních hodnot. Kvalita a úplnost dat o stavu oderské říční krajiny, takovým programem silně postižené, je v přilehlých státech velice rozdílná.

Aby zájmy ochrany přírody při diskuzích o budoucím vývoji oderského údolí byly podpořeny ověřitelnými a veřejně přístupnými daty, byl zpracován předkládaný Atlas niv Odry s následujícími cíli:

• Zmapovat, zobrazit a zhodnotit s pomocí jednotně vybraných typů biotopů a bioindikátorů současný stav ekosystému řeka-niva v celém údolí Odry.
• Propojením ekologických a vodohospodářských dat s informacemi o využívaní krajiny naznačit rámcové podmínky pro potenciálně znovu získatelné plochy pro protipovodňovou ochranu.

Atlas se zabývá říční nivou Odry, avšak zahrnuje také nivy v oblasti ústí přítoků, které jsou ovlivněny jejím zpětným vzdutím. Rozsah oderské nivy odpovídá nejenom přirozenému inundačnímu území, ale také území, které je ovlivňováno vysokými vodními stavy v Odře. Poněvadž největší část oderské nivy je hrázemi chráněna před zaplavením, muselo být ohraničení přirozeného inundačního území zpracováno z různých podkladů, které neumožnily jeho naprostou přesnost.

V podélné ose začíná sledované území v České republice u města Odry (Ostravský kraj, Odra - český km 81) a končí na jižním okraji polského města Szczecin. Celková délka řeky ve sledovaném území činí 785 km (z celkové délky toku 855 km při ústí do Zalewu Szczecińského), délka údolí je zhruba 650 km. Plocha studovaného území je asi 3 600 km².

Poněvadž výsledky v čistě kartografickém znázornění by nebyly bezprostředně srozumitelné, je k Atlasu připojen delší vysvětlující text.

V něm je vedle krátkého popisu historického rozvoje ekosystému řeka-niva, také popis ekologicko-ochranářských aspektů lužní krajiny, aby čtenář tohoto Atlasu získal základní představu o komplexnosti ekologie říčních niv.

Na základě relativně nového metodického přístupu a složitosti výchozí situace, která vyplývá i z trojjazyčnosti, je podán podrobný metodický popis k vymezení pojmů a výběru biotických dat jakož i kartografickému zpracování výsledků.

Bylo vybráno 12 hlavních typů biotopů. Dále byla shrnuta data o indikačních druzích 10 rostlin, 8 ryb a 14 ptáků. Mapovacím podkladem byla základní topografická mapa v měřítku 1 : 25 000. Všechny digitalizované výsledky byly převzaty do geografického informačního systému. Zobrazení typů biotopů je v měřítku 1 : 50 000, bioindikátorů v měřítku 1 : 500 000. Velikost nejmenší mapované plochy byla z důvodů čitelnosti stanovena na 10 ha. Jako doplněk biologických údajů byla převzata v digitalní formě základní vodohospodářská data (hráze, kilometráž, nádrže, jezy atd.) jakož i data o chráněných územích, nebo byla tato data ve WWF-Auen-Institutu digitalizována.
Odra - povodeň v Ostravě, červenec 1997

Vedle map je současný stav přirozeného inundačního území popsán také v textu a je podroben hodnocení na základě vlastních kriterií. Účelem Atlasu není podat úplný inventář druhů nebo inventář výskytu druhů zařazených na národní "červené seznamy". Atlas ani nemůže splnit nároky na vyčerpávající mapování biotopů (podle zákonů ochrany přírody německých spolkových zemí) pojednávaných regionů.

Hodnocení se primárně zakládá na plošném podílu ploch vybraných typů biotopů a typů vybraných lesních biotopů na ploše daného přirozeného inundačního území.

Další informační hladinu tvoří data na zvláštní průhledné fólii týkající se povodňových jevů. Fólie je přiřazena k příslušné topografické mapě s daty o typech biotopů. Jedná se o:

• protipovodňové ochranné hráze,
• v současnosti pravidelně zaplavovaná území (přirozená inundační území),
• plochy zaplavené při povodni v létě 1997 a
• existující a plánované retenční nádrže (zde označované jako poldry).

Všechny plošné údaje získané zpracováním v GISu jsou shrnuty v Tab. 1. K letní povodni 1997 je třeba poznamenat, že zaplavila území o rozloze 2 050 km², což je více než dvojnásobná plocha současné nivy (zhruba 970 km²).
Odra - povodeň v okolí obce Buszkowice, červenec 1997

Na tomto zpracování jsou založeny veškeré analýzy a pokyny k využití výsledků (omezeno na zájmy ochrany přírody, protipovodňové ochrany, využívání krajiny a úprav toků). Je třeba zdůraznit, že

• Pro celou oderskou říční nivu neexistuje dosud žádný přiměřený systém chráně- ných území. Zvláštní význam má v této souvislosti EU směrnice o stanovištích.
• Z celkové plochy lesů (500 km²) studovaného území je na základě aplikovaných typů biotopů téměř 50% (235 km²) hodnoceno jako cenných z hlediska ochrany přírody. Více než dvě třetiny těchto hodnotných lesů (147 km²) leží v současné nivě. Oderské nivy tím vykazují největší plochu cenných lužních lesů, přinejmenším ve srovnání s Rýnem, Labem a Vislou.
• Plocha cenných typů travních biotopů je s 383 km² neobyčejně vysoká (tvoří nejméně 50% celkových trvalých travních porostů ve studovaném území).
• přes průběžnou úpravu volně tekoucího úseku Odry regulačními stavbami existují stále ještě malá pionýrská stanoviště, která jsou biotopy některých bioindikátorů a která přispívají k propojení fauny a flory.

Pro územní plánování a ostatní rozvojové plány mohou být vyvozena následující doporučení:

• Z pohledu celého proti povodním chráněného území a s přihlédnutím k událostem během povodně v roce 1997 se jeví zajištění inundačních území jako naléhavě nutné.
• Vzhledem k velkým až velmi velkým plochám typů biotopů bez dostatečné ochrany a z hlediska budoucích očekávaných změn v zemědělství a lesním hospodářství se naléhavě doporučuje vypracovat jednotnou strategii pro chráněná území podél celého oderského údolí.
• Některé úseky oderského údolí vyžadují dokonce revitalizaci vedoucí k obnově fungujícího biokoridoru.
• Již nyní je vidět, že nadregionálně významná přírodovědecká hodnota oderských niv je silně ohrožena předvídanými, rozsáhlými hydrotechnickými úpravami včetně přehrad a regulačních staveb, jak vyplývá z "Programu dla Odry 2006".
• Jestliže bude plánované zvětšení retenčních prostorů zahrnutím dalších zaplavovaných ploch spojeno s požadavky na typické lužní stanovištní podmínky, může vodní hospodářství a ochrana přírody významně vzájemně profitovat.

Tento Atlas může být použit jako základní dokument budoucího plánu hospodaření v celém povodí.

<< Další strana | Předchozí strana >>